Rekonstrukce prsou je operací, která je doslova nutná pro ženy, jejichž prsa nedisponují tvarem, který by odpovídal standardní velikosti. Ženy, jež potřebují rekonstrukci prsou, většinou prošly strastiplnou cestu při léčbě nádorového onemocnění. Právě to z drtivé většiny způsobí to, že žena přijde o část prsu, anebo dokonce o celé ňadro. Rekonstrukce prsou může probíhat buď okamžitě, kdy při rekonstrukci spolupracuje klasický chirurg s chirurgem plastickým, a nebo oddáleně, přičemž probíhá po 12 až 24 měsících od odstranění prsa či jeho části.

Rekonstrukci celého prsu lze rozdělit do několika různých kritérií dle toho, jaký materiál je používán. Velmi často se využívá nějaký cizí materiál. Nejvíce je to silikon. Tyto implantáty jsou naplněny gelem či solným roztokem. Při rekonstrukcích prsů se využívají již od roku 1977, a to jak při operacích se zachovalým kožním krytem, tak také kombinovaně s takzvanou tkáňovou expanzí. Děje se tak při nedostatečném kožním krytu. Při rekonstrukci prsou se také hodně využívá autologní tkáně. S tou se pracuje k doplnění užití silikonových implantátů.

Autologní tkáň se používá hlavně v případech, kde je nedostatek kůže a nebo kůže nedosahuje potřebné kvality. Autologní tkáň se nabízí v situacích, jestliže je prs ze strany, která nebyla postižena, mnohonásobně těžší a dochází k jeho poklesu. Autologní tkáň je představována kůží odebranou z oblasti strany hrudníku. Právě odtud se využívá přetočený kožní lalok, jímž se doplní a také co do plochy zvětší kožní kryt. Ten musí být tak velký, aby byl schopen obepnout celý implantát tak, aby nebyl vidět a aby nebyly patrné ani jeho obrysy. Implantát se poté vkládá pod prsní sval.

Doba rekonvalescence u tohoto typu zákroku je poměrně dlouhá. K rekonstrukci dvorce dochází až 3 měsíce po této operaci. Jinak se dají prsa ale rekonstruovat také pomocí posuvného břišního laloku. Z něj lze dost dobře získat také dostatečný kožní kryt. Jako možnost slouží také přetočení širokého svalu zádového. Tento výkon je ovšem z hlediska náročnosti poměrně složitý, a tak se provádí pouze na specializovaných pracovištích hlavně v zahraničí. Rekonstrukce bradavky je i v tomto případě umožněna až po 3 měsících od zákroku.

Velkou výhodou dnešní moderní chirurgie je také to, že při léčbě některých nádorových onemocnění se využívá mnohem méně invazivních metod, které jsou k prsům poměrně šetrné. Mnohdy se stane, že je nutné odstranit pouze část prsní tkáně, takže následná rekonstrukce je poté o něco jednodušší. Rekonstrukce tohoto typu jsou poměrně hodně variabilní, což se odvíjí od toho, jak velká část prsa byla odstraněna. Většinou je nutná oprava druhé strany prsou, jelikož je třeba prsa asymetricky vymodelovat. Pokud je rekonstrukce rozsáhlejšího charakteru, používá se laloková plastika kombinovaná s použitím cizího materiálu. Dá se však také přímo implantovat protéza, aby došlo ke zvětšení prsu.

Velmi důležitá je pochopitelně také oprava dvorce a bradavky po mastektomii. Rekonstrukce prsu může probíhat přenesením části dvorce z druhého prsu a nebo odběrem kůže z míst, které jsou sytěji pigmentované. Poslední možnost skýtá uměla tetováž. Bradavku lze také přenést z jiného prsu a nebo rekonstruovat místními laloky. Umělá tetováž představuje krajní řešení i v tomto případě.

Komplikace, které se při operaci anebo po ní vyskytnou, mohou být zapříčiněny nesprávnou volbou způsobu obnovení prsu. Problémy jsou mnohdy se špatným zdravotním stavem pacientky a s vadami, které nebyly při vstupním vyšetření prokázány. Problémem může být pochopitelně také infekce, která se může do rány dostat.